Krize, krize…

a zase krize 

30.10. 2021

Hemzání

Ještě před pár týdny to byly volby, pak strašidla z Hradu. Jak se zdá, politické hry už pozornost netáhnou, hradní tajemství se taktéž blíží svému rozřešení… a nás dohnaly skutečné problémy opravdového života.

Energetická krize

Náhlý a neočekávaný krach skupiny Bohemia Energy zasáhnul statisíce zákazníků, kterým se několikanásobně zvedly ceny záloh na energie. Mnozí z nich se tak dostali do situace, kdy jsou zálohy vyšší než jejich příjem. Chabou nadějí pro ně zůstává, že se mohou pokusit zažádat o příspěvek na bydlení. Jak budou jejich žádosti vyhodnoceny a nakolik jim stát ve skutečnosti pomůže, to je ve hvězdách.

A ať už se s nastalou situací nakonec vypořádáme jakýmkoli způsobem, jedno je jisté: zaplatí za to obyčejní lidé – domácnosti, spotřebitelé a zákazníci, daňoví poplatníci.

Případ Bohemia Energy je ovšem projevem mnohem rozsáhlejší energetické krize. Nejenom ceny plynu a elektřiny, ale i pohonných hmot během posledních týdnů vzrostly na desetiletá maxima. Může za to náhlé oživení ekonomiky a výroby poté, co byl během pandemie omezen provoz mnoha firem, také nedostatečná zásoba plynu po loňské mrazivé zimě a v neposlední řadě omezení investic do fosilních paliv a zaměření se na obnovitelné zdroje (tedy onen tolikrát omílaný, jedněmi prosazovaný a druhými zatracovaný “Green Deal”).

Pravdou je, že ještě za tím vším spočívá jedna zcela zásadní skutečnost: Jako lidstvo jsme se spolehli na neobnovitelné zdroje energií, které z podstaty věci jednou musejí dojít. Ať už to bude dříve, nebo později. Nemůžeme očekávat, že ceny těchto komodit zůstanou trvale nízké – jejich postupné zdražování je tedy nevyhnutelné, bez ohledu na to, zda bude probíhat průběžně, nebo takto skokem.

Žádná krize však netrvá věčně a i tato jednou pomine.

Na vyšší ceny energií si nakonec zvykneme. Nebylo by ale na místě přemýšlet trochu více dopředu? Již dnes máme k dispozici technologie, které nám umožňují částečnou, nebo i úplnou energetiskou soběstačnost, a tím i menší závislost na neobnovitelných zdrojích a mocenských geopolitických hrách.

Možná řešení by zde tedy byla – ale sotva má smysl očekávat, že s nimi přijdou ti, kteří z nastalé situace profitují.

Očekávaná finanční krize

Ta samozřejmě není žádnou novinkou – Česká republika je zadlužená až po uši a k tomu se zdražují energie a benzín, komodity nezbytné pro výrobu a distribuci naprosto čehokoli. Ceny stavebních materiálů se několikanásobně zvedly, a tak zdražilo bydlení. To vše se odráží na růstu cen potravin a dalšího zboží, včetně tabákových výrobků (což rozhodně nepotěší zhruba čtvrtinu obyvatel ČR). A aby toho nebylo málo, vzhledem k neúrodě bavlny si také nebudeme moci dopřát tolik nového oblečení, jak jsme dosud byli zvyklí.

Co naplat, čekají nás náročné chvíle. Mnozí z nás budou obracet každou korunu, než ji vydají z ruky. Někteří již teď nemají kde brát a další zvýšení cen si vůbec nedokáží představit.

Dost možná budeme nuceni přehodnotit priority. Docela jistě si budeme muset utáhnout opasky.

Útěchou nám může být, že každá krize jednou přejde. A určitě ji přečkáme snáze, budeme-li držet spolu a navzájem si pomáhat –  v rodině, mezi přáteli nebo s kolegy v práci. Těžká situace nás nakonec může obohatit, a to třeba právě o zkvalitnění vztahů s lidmi. Když to vše zvládneme a krizi překonáme, vyjdeme z ní pak silnější.

Takže nezoufejte a připravte se: Už teď se blýská na lepší časy!

Covidová krize

Na jedné straně máme vládu a její oficiální kanály, mainstreamová média, osobnosti politické, kulturní a všelijak odborné – zkrátka většinový názor.

Tito se ohánějí uměle navyšovanými čísly a zkreslenými statistikami, šíří kolem sebe strach a hrůzu (z nemoci a smrti), nešetří argumentačními fauly a emočně vydírají, aby si lidé nasadili náhubek a nechali se očkovat. Přičemž mají ty výhody, že disponují všemi nástroji propagandy a tím pádem i větším počtem zastánců, včetně množství zapálených fanatiků – pro očkování.

Na straně druhé jsou odpůrci systému, svobodomyslní a alternativně smýšlející lidé, rodiče, kteří chtějí chránit své děti před nesmyslnými nařízeními – obecně tedy bojovníci za svobodu. Kupodivu se mezi nimi najdou také odborníci, kteří s mainstreamovým názorem nesouhlasí. Ti jsou ovšem označováni za dezinformátory a ve veřejnoprávních médiích pro ně není prostor.

Oproti skupině předchozí se bojovníci za svobodu ohánějí nepodloženými čísly a zkreslenými statistikami, šíří kolem sebe strach a hrůzu (z následků očkování a ze ztráty svobody), nešetří argumentačními fauly a emočně vydírají, aby lidé odmítli poslušnost a očkovat se v žádném případě nenechali. Přičemž mají ty výhody, že (obzvláště na sociálních sítích) disponují skálopevným přesvědčením, nezdolnou odvahou, silným hlasem a množstvím zapálených fanatiků – proti očkování.

Tyto dvě skupiny se navzájem osočují ze společenské nebezpečnosti a snížené inteligence. Debata (dá-li se tomu tak říkat) se vyostřuje, proočkátoři jsou naštvaní na protiočkátory, neb covibundová situace se zhoršuje jejich vinou! Protiočkátoři jsou čím dál hlasitěji odstrkováni na samý okraj společnosti – s tím, že si můžou “svobodně” vybrat, jestli se nechají očkovat, nebo budou vyloučeni.

Jedni i druzí používají manipulaci strachem a psychický nátlak jako hlavní způsob přesvědčování lidí a je věru obtížné se rozhodnout, která varianta je horší…

ichni mají pochopitelné důvody, proč zastávají ten který názor. Ale bohužel je takřka nemožné si jen představit, že by odborníci z obou táborů zasedli k jednomu stolu k seriózní diskusi na základě objektivních studií a vědeckých poznatků, při níž by došli k nějakému nezpochybnitelnému společnému závěru, přijatelnému pro obě znesvářené strany.

Covid je daleko spíše politikum než otázka veřejného zdraví. A jakkoli jeho přítomnost a dopady nelze popřít, tento problém je uměle přiživován cílenou pozorností, kterou na něj strhávají média. Navíc je to skvělá příležitost pro farmaceutický byznys, pro nějž by nebylo moc výhodné, kdyby se očkování a povinné testy náhle zastavily.

Co říci závěrem? To, co již řečeno bylo: Pravda nepotřebuje propagandu, lži a manipulaci, aby se prosadila. A pokud ji přes roušku čísel, statistik, manipulativních keců a falešného blábolení nejste schopni vidět, pochybujte. Úplně o všem.

Zdroje