BOJOVNÍK 21

27.11. 2021

Bojovník 21

Vidíme hrdinného zachránce přilétat na křídlech dvouplošníku, aby osvobodil zástup zotročených, strojově se pohybujících lidských loutek nepřítomně čumících do svých mobilů. Tento spasitel ve sportovním úboru vyskakuje z letadla a snáší se do apokalypticky vyhlížejícího šedivého města otroků, zatímco k hypnotizovaným lidem promlouvá z obrazovky nesympatický dědek s pološíleným výrazem.

Náš hrdina přistává, odhazuje padák i bundu, čímž odhaluje své sexy atletické paže a hruď oděnou do sportovního tílka v národních barvách. V rukou zničehonic třímá obrovské kladivo a běží chodbou následován několika těžkooděnci, kteří však za ním zaostávají.

A tak má sportovník čas pořádně se zatočit, hodit kladivem a rozbít onu obrazovku s dědkem hrozivě kulícím oči. Záblesk oslnivého světla…

…a všichni se probouzejí, aby konečně mohli být šťastní.

Amen.

Ptáček v kleci

Český slavík je hudební cena popularity s dlouho tradicí. Letos byla obnovena po čtyřech letech, a to za peníze Karla Janečka, známého byznysmena, filantropa, bojovníka proti korupci a matematického génia. Ceremoniál předávání cen vysílaný v přímém přenosu zanechal v divácích hluboký dojem. Nikoli však díky umělecké kvalitě vítězů ankety, ale kvůli vystoupení zmíněného podnikatele.

Jeho projev účinně rozdělil diváky v sále i u televizních obrazovek – jedni ho oslavují jako odvážného zastánce lidských práv, zatímco druzí neskrývají své pohoršení. Někteří umělci přítomní v sále se nechali slyšet, že se cítili jako rukojmí a komparz ke startu politické kampaně. A dokonce i sám Janeček připustil, že využil prostor, který není určen pro tyto účely. Za svým vystoupením si nicméně stojí a udělal by to znovu…

A proč taky ne? Jednou Slavíka koupil, tak proč by zde nemohl prezentovat, co mu leží na srdíčku?

Je to kampaň!

Janečkovi je vyčítáno, že mu Český slavík posloužil pro start jeho prezidentské kampaně. Což on rezolutně odmítá! Tedy… svůj úmysl kandidovat výslovně nepopřel, ale prezidentská kampaň podle něj začíná až jejím oznámením. Sám je pevně rozhodnut, co bude dělat, ale oznámí to až po novém roce. A proto svůj projev k národu a spasitelský spot nazývá “kampaní za svobodu”.

Jeho skutečné důvody, proč se rozhodnul Českého slavíka koupit, přirozeně neznáme. Víme jen to, co říká on sám:

Primární motivace podle něj byla nabídnout jeho geniální volební systém “D21 – Janečkova metoda”, aby lidé pochopili, co to znamená. Že je to jednoduché a dává to smysl. Zavedení tohoto volebního systému je podle něj klíčem k prosperitě. A k záchraně svobody a demokracie.

Dalším důvodem podle něj bylo pomoci české kultuře, která je zásadně poničena restrikcemi a proticovidovými opatřeními. Záměr je to sice hezký, otázkou ale zůstává, nakolik tato anketa opravdu pomůže podpořit českou kulturu – soustředí se totiž na popularitu a nikoli na kvalitu tvorby. Ani se nedá říci, že by vítězství v anketě pomohlo umělcům, kteří to zvlášť potřebují. Je na pováženou, zda Český slavík pomohl vůbec někomu… nebo něčemu… zkrátka čemukoli.

Tedy kromě Karla Janečka, kterému pomohl opět se zviditelnit.

Janečkovo poselství

Zajímavé je, že při odpovědi na otázku po jeho motivaci nezmínil svou “message”, která je však tím nejsilnějším, co z jeho úst během ceremoniálu zaznívá. Jak tedy zní jeho “apel na široké masy”?

  • Nesmíme se nechat dále rozdělovat.
  • Nesmíme se bát.
  • Nesmíme zavřít školy, upřít dětem právo na vzdělání a ničit jejich sociální vazby.
  • Nesmíme podlehnout tlaku na očkování dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje.
  • Nesmíme kvůli našim strachům riskovat imunitu našich dětí a hazardovat s jejich zdravím.
  • Budoucnost našich dětí musí být naší prioritou.

Zajímavá kampaň za svobodu – samé “nesmíme” a “musíme”. Nehledě k tomu, že je to vytloukání jednoho strachu (o zdraví a život) strachem jiným (o zdraví našich dětí). A o tom, jak jeho proslov přispěl k dalšímu rozdělování společnosti, jsme už hovořili výše.

Zdá se, že pan Janeček ví nejlépe, jak má vypadat svoboda – a všechny nás přesvědčí, abychom to nakonec pochopili a viděli stejně jako on.

LOGICKÝ ROZPOR?

Podle něj se nacházíme v krizové době, kdy “jde o všechno”. Což je apel, který využívá kdekdo, aby v lidech podnítil dojem, že jim jde o krk a nepostaví-li se na tu správnou stranu, nezačnou-li okamžitě jednat, pak napomůžou zlu, aby zvítězilo. Přiživí zkrátka v člověku strach – a kritické myšlení, ba i zdravý rozum jsou v této emocionální chvíli odsunuty na vedlejší kolej. A dotyčný je připraven, aby se s ním dalo pohodlně manipulovat.

Tímto apelem na strach tedy Janeček předává zprávu, aby se lidé nenechali zastrašit. Hm.

A když už jsme u toho, tak používání dětí coby argumentu (pro jakýkoli názor) je samo o sobě hnusnou manipulací. Smutné je, že právě na tomto sprostém faulu je vystavěno množství výroků a “zaručeně pravdivých” zpráv, které se vznášejí ve veřejném prostoru. A je velikou otázkou, zda máme dostatek skutečně ověřených a potvrzených informací, abychom mohli opravdu zodpovědně posoudit zdravotní rizika očkování (nejenom u dětí). V drtivé většině takových argumentů se každopádně nejedná o fakta, ale o názor, který mluvčí zastává.

A v tom je zatracený rozdíl.

Karel Janeček tedy apeluje, aby lidé stáli za svým názorem a bránili své děti. Ale co když někdo zastává názor, že očkování (dětí) je v pořádku? Takových lidí tu bude docela dost. Nechají se přesvědčit o tom, že se pletou?

Známý filantrop zastává názor, že “je potřeba apel, aby si to uvědomili”. Hmmm…

Velkou kontroverzi vzbudil jeho výrok, že tato nemoc “[děti] nijak neohrožuje”. Hájil se tím, že to bylo zjednodušení, že nemohl jít do detailů. Ví, že existuje úzká skupina dětí, pro které toto neplatí, a že může mít smysl očkovat ty, které to potřebují z medicínských důvodů. Lidem, kteří z toho mají špatný pocit, se omlouvá.

Což nic nemění na tom, že jeho výrok byl nepřesný a ve výsledku zavádějící.

Podle Janečka také způsobila opatření mnohem víc smrtí, než nemoc sama. Přesná čísla se ale dají jen těžko odhadnout.

To jako fakt? Dělá si z nás ten chlápek srandu?!

Sporný je i jeho výrok v Prostoru X, kde prohlásil, že je široký vědecký konsensus o tom, že očkování oslabuje imunitu. Inu, kdyby tomu tak bylo, pak by nezanedbatelná část odborníků neprosazovala plošné očkování jako jediné možné řešení situace.

Nebo jsou opravdu úplně všichni uplacení?

A za zmínku stojí i bezmála humorná situace, kdy Janečkovi při rozhovoru pro DVTV ukazuje moderátorka Daniela Drtinová počty hospitalizovaných dětí, přičemž má tento geniální matematik problém správně sečíst tři dvojciferná čísla: 22 + 10 + 11… jsou podle něj dvě desítky.

Náhoda? Těžko. Spíš účelová manipulace.

Když v rozhovoru došla řeč na nadační fond Neuron, který se od jeho veřejných a mediálních vystoupení distancoval, Karel Janeček vytrvale odváděl řeč k tomu, že lidé z nadačního fondu lhali, protože ho uvedli jako jednoho ze tří spoluzakladatelů, zatímco on byl JEDINÝM jeho zakladatelem. A že jim nasypal desítky miliónů korun. Dar ovšem obdarovaného k ničemu nezavazuje – jinak to není dar, ale obchod. A to, že věnoval stovky miliónů korun na prospěšnou činnost, ho sice ctí, ale nemůže mu to zaručit ani přízeň lidu, ani to, že bude mít vždy pravdu.

Zato odbíhání od tématu a poukazování na chyby druhých je jasný faul ad hominem.

Sjednotitel národa

Karel Janeček si uvědomuje, že tento jeho “výstřel” částečně lidi rozdělil (což v kontrastu k jeho kritice rozdělení společnosti působí poněkud bizarně), ale slibuje, že teď udělá maximum pro to, aby společnost sjednotil. Aby uklidnil ty, kteří to špatně zavnímali (jistě ne jeho vinou – jsou prostě hloupí a nerozumí mu).

Bylo prý nutné, aby se lidé probudili z letargie. Chápe, že někteří z toho mají špatný pocit, on ale věří, že většina z nich pozná, že to byla dobrá věc.

Sám sebe údajně nevidí jako hrdinu, ale jako člověka, který se nebojí jít do rizika. Jeho vizí je společnost, kde nikdo nemusí být pokrytec, lidé žijí v pravdě a nemusejí lhát (ale trocha té manipulace s daty nejspíš neuškodí ;) Má ostatně spoustu velmi pozitivních reakcí.

A vybrat těch několik málo, které jsou negativní… to přece o ničem nevypovídá.

Jedno moudro na závěr

Celý tento článek je postaven na výrocích pana Karla Janečka – tedy na tom, co řekl on sám a co z toho lze vyvodit. Forma, jakou se prezentuje, je podivná, prostředky, kterých užívá, jsou často účelové a poněkud nefér. A jeho představa svobody je taktéž diskutabilní.

Přesto řekl nahlas a zřetelně jednu důležitou věc:

ANO, MŮŽEME UMŘÍT. Ba co více – umřeme. Všichni do jednoho. Můžeme diskutovat o tom, jestli je lepší umřít dříve, nebo později, a jaký vliv na to má vakcinace, ale tahle debata jen odvádí pozornost od toho, co je skutečně podstatné.

A to je ŽIVOT.

Záleží jenom na nás, jak se rozhodneme jej prožít, jaký prostor dáme strachu a jak moc se rozhodneme být svobodní.

Je to náš život. A rozhodujeme o něm my sami.

Zdroje