Boj za svobodu
a občanská práva

11.12. 2021

Omezení práv

Už je to tady! Konečně nová móda slovního napadání a agresivních útoků pronikla ze světa i k nám. Aby Češi ukázali, že nezůstávají pozadu, berou to z gruntu.

Společnost je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory už pěkných pár měsíců. A namísto snahy domluvit se a nalézt řešení obě strany pouze přilévají olej do ohně. Jedni to dělají pod záminkou bezpečnosti a zdraví občanů, druzí tím zase chrání občanská práva a svobody. Alespoň se tak tváří.

Ale jak je to doopravdy?

"Spravedlivý" BOJ

ZAČALO TO NENÁPADNĚ

Jak velí naše národní tradice, u příležitosti 17. listopadu se v Praze konala demonstrace. Na Staroměstském náměstí ji pořádalo ji hnutí “Otevřeme Česko – Chcípl PES” spolu s dalšími asi třemi desítkami uskupení. Podle pořadatelů bylo jejím cílem získat zpět svobodu a občanská právaDle všeho se akce vydařila, účastnilo se jí 10000 lidí a ani nebylo nutné ji rozpustit.

Protest nespokojených občanů probíhal pokojně, dokud uprostřed davu nezačala natáčet svůj živý vstup Česká televize. V tu chvíli demonstrující obrátili svou pozornost k reportérovi a začali ho častovat nadávkami. A čím si to ten zloduch zasloužil? Informoval o tom, jak poklidně demonstrace probíhá a proti čemu lidé protestují.

ZNÁMÉ TVÁŘE V OHROŽENÍ

Pravidelným útokům už nějakou dobu čelí veřejně známé osobnosti, které propagují očkování. Chodí jim agresivní emaily, v nichž se objevují i výhrůžky. Obránci lidských práv za nimi chodí na pracoviště a obtěžují je také doma – tam se srocují, zvoní na zvonky a nadávají jim do vrahů. Před domem hlavní hygieničky Pavly Svrčinové se konala demonstrace, jejíž účastníci se dokonce pokusili vniknout dovnitř.

Jaký to má asi význam pro znovuzískání svobody? Co je účelem takových akcí? Prosadit lidská práva… a nebo spíš vyvolat strach?

SNADNÉ CÍLE

První na řadě jsou však obyčejní pěšáci této války s virem. Agresi čelí pracovníci očkovacích center i doktoři a sestry v nemocnicích. Z hrdinů, kteří s vypětím všech sil zachraňují lidské životy, se během jednoho roku proměnili v poskoky zlovolného systému a přisluhovače Billa Gatese.

Nejenom že si občas vyslechnou nadávky od svých pacientů, kterým se snaží pomoct. Minulou neděli ráno čekalo zaměstnance kladenské nemocnice po noční službě nepříjemné překvapení – u jedenácti vozů zaparkovaných před nemocnicí byly propíchány pneumatiky.

JAKÝ TO MÁ SMYSL?

Můžeme se přít o to, jaké jsou skutečné úmysly a motivace těchto útočníků. Můžeme s jejich názory dokonce souhlasit. Ale obtěžování, urážky, vyhrožování a poškozování cizího majetku v žádném případě nejsou prostředky, jimiž lze dosáhnout práva a svobody. Bude-li toto násilné jednání pokračovat a dále se stupňovat, pak může brzy někoho brzy stát zdraví. Nebo i život.

Opravdu to chceme?

Naše práva a svobody

Shodou okolností jsme si v pátek 10. prosince připomněli Den lidských práv, který se slaví na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Listina základních práv a svobod je součástí Ústavy ČR a zaručuje každému svobodu a rovnost v důstojnosti i jeho právech.

CO LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD ZARUČUJE

  • základní práva a svobody všem bez rozdílu
  • právo na život
  • nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
  • osobní svobodu
  • právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochranu jeho jména
  • právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života
  • právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě
  • nedotknutelnost obydlí – není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí
  • svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání
  • svobodu projevu a právo na informace
  • právo pokojně se shromažďovat
  • právo na ochranu zdraví, bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky
  • právo domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu

Výkon těchto práv a svobod může být za určitých podmínek omezen zákonem – jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

PRÁVO NA ODPOR

Mají-li občané dojem, že se někdo pokouší odstranit demokratický řád lidských práv a základních svobod, pak podle Článku 23 Listiny mají právo postavit se na odpor. Ovšem pouze v případě, že je znemožněna činnost ústavních orgánů a použití zákonných prostředků.

Neznamená to tedy, že pokaždé, když jsou lidé nespokojeni s výkonem státní správy, vezmou spravedlnost do svých rukou. Obecně platí, že o vině a trestu za trestné činy rozhoduje soud. A o tom, zda byl nějakým způsobem porušen ústavní pořádek, rozhoduje Ústavní soud.

Lidový tribunál

Vést silácké řeči na sociálních sítích je snadné. Vykřikovat hesla během demonstrace, které se účastní tisíce podobně naladěných lidí, jakbysmet. Dokonce ani v menších skupinách obtěžovat představitele nepřátelského tábora není nic, k čemu by trocha adrenalinu nedokázala vybudit. Ale převzít osobní odpovědnost a občanská práva a svobody skutečně žít, to už je kumšt.

Opravdová svoboda totiž neznamená omezování práv a svobod jiných lidí. A to ani kdyby to byli ti největší grázlové.

K ČEMU PRÁVNÍ STÁT? SPRAVEDLNOST SI ZJEDNÁME SAMI!

Jak bylo řečeno výše, o vině a trestu za spáchaný zločin rozhoduje soud, a to na základě předložených důkazů a v mezích příslušných paragrafů. Nikoli skupina lidí, která si myslí, že by si dotyčný člověk trest zasloužil.

Pokud bychom přistoupili na to, že máme právo odsoudit a potrestat viníky sami, pak bychom tu nepotřebovali právní stát. A spravedlnost / pomstu bychom mohli libovolně vykonávat každý sám dle svých možností. Chceme-li se ovšem vydat tímto směrem – tedy cestou ignorace legálních prostředků k prosazení práva – pak bychom se neměli ohánět Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod.

Frustrace, kterou určitá část společnosti pociťuje, je pochopitelná. A to, že představitelé státu a zdravotnických institucí odmítají brát vážně námitky, které jsou proti opatřením vznášeny, celou situaci jen vyhrocuje. To ale nikoho neopravňuje k tomu, aby bral spravedlnost do vlastních rukou.

Přinejmenším dokud nejsou vyčerpány všechny zákonné možnosti.

Ke svobodě bez násilí

Představme si společenství, v němž si je každý vědom své svobody a svých práv. V takové společnosti by především nikdo nedopustil, aby byl na svých právech krácen – a zároveň by ctil práva ostatních zrovna tak jako ta svá. Chceme-li společnost, která stojí na lidských právech a svobodách, měli bychom je pěstovat hlavně v sobě a sami je také žít.

Pak je budeme prosazovat úplně přirozeně a prostě… s každým nádechem a výdechem. A bez násilí.

Zdroje