Tomáš Kupka

Úplně obyčejný vizionář, stratég a inovátor, taky trochu filosof a psycholog. Zajímá se vzdělávání, technologie a je pro každou inteligentní špatnost.

Už jako malý jsem byl velmi zkoumavý a chtěl jsem vědět, jak co funguje. Projevoval jsem zájem o mytologii, vesmír, práci se dřevem, matematiku a logiku. Mým cílem bylo všechno poznat a stále si hrát – a řekl bych, že v tomto směru mohu poděkovat své rodině, která mi umožnila dostatek prostoru samostatně se rozvíjet a dělat chyby, ze kterých jsem se mohl tolik naučit.

Když jsem pak šel do školy, byl jsem plný nadšení a očekávání. Co tam poznám, co se naučím a s čím si tam budu moci hrát? Chtěl jsem být ten nejlepší a to hlavně proto, aby mě rodičové měli rádi. Měl jsem hodně kamarádů a hezkých kamarádek, rád jsem sportoval (cvičil jsem JUDO), ale byl jsem spíše introvertně založený. Bylo to tím, že moje nápady a myšlenky těžko někdo chápal.

S přibývajícím věkem a dosahovaným vzděláním jsem dospíval k tomu, že moje sny a cíle se zdají být pro moje blízké a známé stále dosti utopistické, nereálné a prostě mimo. Nějaký čas mi trvalo zjistit, že je to naprosto v pořádku – hlavně proto, že jsem potkal několik podobně smýšlejících lidí. Tím jsem poznal, že nejsem magor a že to byla pouze má vlastní omezení, která jsem si vytvořil v průběhu života.

Začal jsem na život pohlížet úplně jinak, odstraňoval jsem další omezení a bláboly typu “musíš / nesmíš” a potkával stále úžasnější lidi. Jednoduše jsem si prakticky došel k tomu, že čemu věnuji pozornost, to tvořím. Takže když jsem na něco naštvaný (“nechci to”) a přitom to neřeším, jenom to ve svém životě posiluji. A naopak toho, co opravdu chci a věnuji se tomu, jsem vždy schopen dosáhnout.

Opakovaně a různými cestami jsem došel k tomu, že jediným řešením je změnit samotný přístup k životu tím, že změním svůj pohled na svět a na druhé. Poznal jsem, jaké to je být 7 dní ve tmě, jak mohu intuitivně malovat, chovat se k ženám skrze tantrické učení, objevovat negativní programy v podvědomí pomocí metody RUŠ a nezištně pomáhat druhým, když si o to sami řeknou.

Tomáš Kupka

Dnes už vím, že to nejdůležitější pro mě je vnitřní svoboda skutečně se rozhodnout a podnikat cokoliv. Nebýt omezený sám sebou a nechat druhé, aby si žili tak, jak jen chtějí. Stále jsem tím “malým” tvrdohlavým průzkumníkem, zkoumavcem a hravcem. Jenom bez zbytečných omezení, rádoby pravidel a blábolů. :)